Nový zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi v EU

Nová pravidla se mohou významně dotknout zejména výrobců, dovozců, distributorů a prodejců působících v módním průmyslu.

Co nový zákaz znamená?

ESPR zakazuje ničení neprodaných spotřebních výrobků spadajících do kategorií uvedených v příloze VII nařízení ESPR. V první fázi se zákaz týká zejména oblečení, oděvních doplňků a obuvi.

Zákaz dopadá na velké podniky, tedy podniky, které zaměstnávají 250 a více osob, nebo podniky s méně než 250 zaměstnanci, pokud jejich roční obrat přesahuje 50 milionů EUR (přibližně 1,21 miliardy Kč) a zároveň jejich bilanční suma přesahuje 43 milionů EUR (přibližně 1,04 miliardy Kč).

Na střední podniky se zákaz začne vztahovat od 19. července 2030, zatímco malé podniky a mikropodniky jsou ze základního zákazu vyňaty.

Cílem nové úpravy je přimět podniky, aby namísto likvidace neprodaného zboží hledaly jiné možnosti jeho využití, například jeho další prodej, darování, opětovné použití nebo renovaci.

„Ničení“ neznamená pouze fyzickou likvidaci

Pro podniky je důležité zejména to, že ESPR pracuje s poměrně širokým pojetím ničení výrobků.

Nejde pouze o jejich spálení nebo jinou fyzickou likvidaci. Za ničení může být považováno rovněž vyřazení výrobku jako odpadu (například v určitých případech též formou materiálové recyklace), s výjimkou případů, kdy je výrobek vyřazen za účelem přípravy k jeho opětovnému použití, renovaci nebo obdobnému dalšímu využití.

Samotné předání neprodaného zboží externí společnosti k likvidaci nebo recyklaci proto nemusí znamenat, že se na daný postup zákaz nevztahuje.

Existují ze zákazu výjimky?

Ano. Evropská úprava počítá s omezenými výjimkami, kdy může být zničení neprodaného výrobku odůvodněné, například z důvodu ochrany některých práv třetích osob, zdraví, hygieny nebo bezpečnosti, závažného poškození výrobku nebo v dalších situacích, kdy jeho další použití není možné.

Využití výjimky by však mělo být řádně odůvodněno a doloženo. Podniky by proto neměly stávající procesy likvidace neprodaného zboží automaticky považovat za souladné s novou úpravou.

ESPR přináší také nové požadavky na transparentnost

Zákaz ničení navazuje na širší pravidla ESPR týkající se nakládání s neprodanými spotřebními výrobky.

Dotčené podniky musí zveřejňovat informace o množství vyřazených neprodaných výrobků, důvodech jejich vyřazení, způsobu dalšího nakládání s nimi a opatřeních přijatých k předcházení jejich ničení.

Nová pravidla tak nemění pouze samotný způsob nakládání s neprodaným zbožím, ale zvyšují také požadavky na evidenci a transparentnost těchto procesů.

Co by měly společnosti nyní udělat?

Společnosti působící zejména v oblasti módního průmyslu by měly prověřit, jak v současnosti nakládají s neprodanými, vrácenými nebo poškozenými výrobky.

Pozornost doporučujeme zaměřit především na:

• interní procesy pro nakládání s neprodanými a vrácenými výrobky;
• podmínky, za kterých je zboží předáváno k recyklaci nebo jiné formě likvidace;
• smlouvy s externími poskytovateli služeb souvisejících se skladováním, distribucí, recyklací a likvidací zboží;
• procesy pro další prodej, darování, opětovné použití nebo renovaci výrobků;
• dokumentaci případů, ve kterých společnost využívá některou z výjimek ze zákazu; a
• splnění souvisejících informačních a evidenčních povinností podle ESPR.

Zákaz se v současnosti zaměřuje na oblečení, oděvní doplňky a obuv, ESPR však Evropské komisi umožňuje jeho budoucí rozšíření také na další kategorie spotřebního zboží. Nové požadavky proto mohou být relevantní i pro společnosti mimo módní průmysl, které by měly další vývoj evropské regulace sledovat.